BLADE RUNNER – FILM VS KNIHA

blade-runner-blues-saul-espinosaJako milovník sci-fi tématiky bych se rád s vámi podělil s pocity vzniklých po přečtení jedné legendární knížky. Určitě všichni viděli film Blade Runner od Ridleyho Scotta z roku 1982 s Harrisonem Fordem v hlavní roli. Teprve v nedávné době jsem se dostal k originálnímu příběhu vyprávěným v knížce od Philipa K. Dicka – Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?

Příběh se odehrává na planetě Zemi kde došlo k jaderné válce. Radioaktivní prach kontaminoval téměř celou planetu. San Franciský nájemný lovec Rick Deckard je informován, že kolegu Dava zmrzačil jeden z andíků (=android). Práci, kterou měl udělat jeho kolega, se právě přenesla na něj. Dave měl za úkol dostat osm andíků, kteří utekli a pohybovali se po planetě Zemi nelegálně. Dave dostal prozatím dva. Na Ricka jich zbývalo ještě šest, kteří se usadili právě v Severní Kalifornii. Jelikož zrovna Rick nemá nic na práci, tak to bez problému převezme.

Prní kroky vedou hlavního hrdinu ke společnosti vyrábějící androidy. Společnost právě dokončila novou mozkovou jednotku Nexus 6, kterou instalují do nově generace androidů. Rick je tam vyslán, aby otestoval  Voigt-Kampffouvým testem novou jednotku (Voigt-kampffový test, založený na empatiích,  dokáže rozeznat androida od člověka  – androidi jsou už v takovém stadiu, že android na první pohled není rozeznatelný od běžného člověka). Po příjezdu do firmy se poprvé nevědomky setkává s novými typem androida…s Rachel. Po návštěvě a svojí odvedené práci se náš hlavní hrdina vydává po stopách zmiňovaných šesti androidů, které musí zneškodnit. Příběh se snaží během čtení poukázat na vztah mezi člověkem a androidem, který se časem různě mění. Rachel doprovázející Ricka často i vám trochu zamotá hlavu

Píšu to z pohledu prvně film, potom knížka. Příběh filmu je velice podobný knižní předloze (kdo by to čekal). Avšak musím přiznat že i při čtení knihy jsem dychtivě hledal rozdíly jak v jednotlivých pasáží, tak v charakterech postav. Typickým znakem knih (všeobecně) jsou časté monology hlavního hrdiny, takže se mnohem blíže seznámíte s postavou Ricka, který má hodně co nabídnout. Více se mu podíváte do soukromí a poznáte ho i z té „prostší“ stánky člověka. Ať už se jedná o jeho vztah s manželkou (ano v knižní podobě má manželku), či sousedy – jak na něj shlíží a jak chce, aby na ně shlíželi (zajímavý rozhovor na střeše, při  návštěvě své ovce). Celkem je zajímavý pohled na majetného člověka – musí vlastnit zvíře, a čí je zvíře více vzácnější, tím výše jste tak ve společnosti. Zvířata jsou ve světě Blade Runnera velmi vzácným majetkem a téměř se už nepočítá s jejich výskytem ve volné přírodě – vlivem radioaktivního prachu po válce. Podtitulek knihy: „Sní androidi o elektrických ovečkách?“ přímo nabádá právě k myšlence, přiblížení androida k člověku.

BRNemůžu si pomoci, ale v knížce mi připadali androidi relativně hloupí a bezcitní oproti filmu. Ridley se snaží dát androidům vlastnosti, která citově a fyzicky mírně nadřazují lidi – viz poslední scéna lovu Roy Baty-Rick Deckard, při kterém běhá Roy po domě a dává silně najevo Rickovi, o kolik je výš. Hraje si s nájemným lovcem jako s loutkou – scéna s lámáním Rickových prstů a vrácení pistole. Tyto silné scény mi v knížce hodně chyběly, díky kterým mi připadají světy (kniha vs. film) dosti odlišné. Ukázkou je zmiňovaný konec knihy, kdy se Rick rozhodne zneškodnit zbývající tři (dle filmu dva) androidy v opuštěném baráku.  Zatímco ve filmu se jedná o poměrně dlouho scénu, v knížce je stihne sfouknout ze světa pomocí jedné knižní stránky (a to doslova). K tomu se nejvíce obávaný „nepřítel“ Roy Baty ani moc nebrání. Dvakrát vystřelí z laserové pistole – mine. Odhodí pistoli a uteče do vedlejšího pokoje…Rick potom vejde do pokoje a jednoduše Roye zastřelí po krátké a relativně nezajímavé konverzaci. Dále jsem čekal na scénu, kdy hoch z Ostrého komanda visí jak nudle z nosu a Roy ho vytáhne a zachrání ho. Filmové zpracování tohoto konce mi přišlo mnohem „epičtější“. Film mi dal nové zamyšlení nad dnes již tradiční myšlenkou „duše v těle stroje“.

Knížku můžu jenom doporučit. Při čtení narazíte na mnoho dalších vcelku podstatných rozdílů, které naopak přispějí k prožitku knihy (vztah mezi Rickem a Rachel, život a osud Isidora, další nájemní lovec Phil Resch a poutavá story na policejní stanici, Rickova manželka…).Celkem jsem zvědavý, kolik lidí prvně četlo knihu a potom zhlédlo film. Hodnocení knihy pro mě: Dvakrát jasnější světlo svítí pouze polovinu času. A a tato kniha svítí velmi, velmi jasně…(jasný nejlepší filmový výrok :D)